Uprostřed majestátních sekvojových lesů severní Kalifornie stojí dům, který neruší – jen tiše dýchá spolu s okolní přírodou. Architektka Cathy Schwabeová navrhla chatu, která spíše splývá s lesem, než aby v něm vynikala. Využila přirozenou texturu dřeva, tlumené světlo procházející korunami stromů a otevřený půdorys, jenž zve krajinu dovnitř.
Výsledkem je prostor, kde architektura ztrácí svou hranici: vůně dřeva se mísí s vlhkým vzduchem lesa, světlo se tříští o surové trámy a každé ráno začíná šepotem větví. Chata v sekvojovém lese není jen místem k bydlení – je to útočiště, kde se člověk znovu učí vnímat ticho.
